Jsem to já?

17. července 2017 v 17:07 | patethicteen |  Operace spekulace
Za tenhle školní rok jsem ublížila spoustě lidem a ani jsem si to neuvědomila. Byli to především mí méně oblíbení spolužáci. No a myslím, že jsem za to teď dostala trest. A svým způsobem jsem za něj vděčná, protože jsem si uvědomila, jak moc jsem se za tu dobu změnila a že se mi ta změna nelíbí. Že jediný způsob, jak se s tím vypořádat, je změnit sebe.

Kdy jsem se přestala usmívat na svět? Kdy jsem začala žárlit a závidět? Kdy jsem přestala psát? Jsem tohle vůbec já? Nebo hůř - co když je to moje skutečné já. (!)

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si těch změn nevšimla, protože jo, všímala jsem si jich celou dobu. Ale taky jsem si celou dobu říkala, že je to oukej, protože lidé se přeci mění.




Nelíbí se mi, jaká jsem. Né fyzicky. Nelíbí se mi moje vlastnosti. A ačkoliv nedávám žárlivost a závist nijak najevo, zevnitř mě to zabíjí. Nedostatek úsměvů mi taky bůh ví jak neprospěl, protože, ať chcete nebo ne, svět je mnohem šťastnějším místem, když se na něj usmíváte, ať to zní bůhví jak sluníčkářsky.

Jsem cynická. Zbytečně cynická. Libovala jsem si v tom, že mě jedna z mnoha milovaných osob zbavila zbytků mojí naivity, ale možná to nebylo zase tak moc dobře, protože jsem si z té zkušenosti vzala jen to nejhorší. Prezentovala jsem se jako ta, která nemá ráda romantický knížky (já, citlivka, což je mimochodem další z vlastností, kterou jsem do sebe pohřbila, a která je ve mě zakořeněná), ta, která nevěří ve vyšší moc (což je jistě do velké míry, pravda, ale jako každý člověk pochybuju) a že mě baví chemie, protože v přírodních vědách je budoucnost (a jen jedna část z toho je pravda, hádejte která).

Pořád něco předstírám. Ale nedávno jsem přišla do lesa, jen tak jsem tam seděla a pozorovala. A jako bych poprvé za strašně dlouhou dobu viděla a cítila a bděla. Občas mi přijde, že žiju ve snu. Málo kdy mám pocit, že jsem šťastná. Nebo alespoň v pohodě.

Znáte hru Ego? Je tam taková otázka, nevím teď přesně, jak zní, ale je to něco ve stylu jak bych svojí aktuální životní situaci popsala - bez komplikací, lehce komplikovanou nebo dost komplikovanou. Pravdou je, že si myslím, že můj život je lehce komplikovaný a že je to normální stav každého člověka. Ale hádejte, co jsem tam dala místo toho. Bez komplikací. Byla jsem v kruhu přátel a předstírala jsem, že nemám žádné problémy. Že se necítím osaměle, že nejsem idiotsky zabouchnutá do člověka, se kterým nikdy nebudu, že se bojím, co bude dál. Ale ukázalo se, že mě znají líp, než jsem si myslela.

Když jsme u toho pocitu osamělosti, není to tak, že bych byla bez přátel. Je to úplně jiný druh. Vlastně si troufám říct, že mám dost přátel. A že se mám komu svěřit, když potřebuju. Kromě toho pocitu, ten jsem nesvěřila nikomu. Ale možná, že si tu nejistotu a osamělost zasloužím. Zasloužím si to za to, kdo se ze mě stal. Za to, že jsem se pohádala s někým, kdo je mi hrozně moc blízký a že jsem na něj byla zlá. A že si to ten člověk nezasloužil. A za to, že to píšu sem, místo toho, abych to řekla tomu člověku. A já to udělám, až toho člověka uvidím, přísahám.


Abych to zkrátila - chci už přestat předstírat. Chci přestat mluvit cizím hlasem. Chci se usmívat a chci psát a chci si koupit slacklinu a naučit se na ní chodit a konečně začít poctivě dřepovat každej den. Chci napsat Očku, abychom šli ven. Chci jít v pátek ven a bavit se a už jim nelhat.

Chci žít. Chci být Já.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kay Kay | Web | 17. července 2017 v 21:25 | Reagovat

Chce to veľa odvahy zmeniť to, kým si no odhodlanie je to najdôležitejšie a to máš spoločne aj s uvedomením sa. Držím ti palce, dokážeš to :)

2 Markett Jaymoor Markett Jaymoor | Web | 17. července 2017 v 21:36 | Reagovat

Ve velké většině jsem si připadala, jako bych četla věty, který jsem sama psala.. přistihla jsem se, jak každý slovo hltám s otevřenou pusou a vybavuje se mi u něj vlastní vzpomínka.. je to zvláštní pocit, ale ten článek je tak zatraceně ono!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama