Klesám

25. února 2018 v 10:20 | patethciteen |  Ústí mého básnického střeva
Na tyhle věci plýtvám svým mládím. Tyhle emoce mě připravují o čas. Ale bez nich nejsem nic.

Bez rýmů
a olověného náboje,
- jednoho v hlavě,
jednoho v srdci -
nic nenapíšu.

Jenže já mám obojí,
a k tomu ještě zmatek.
Změť hřebíků a matek.

Kulka - zbraň, která mě odzbrojí.
Snadno, až moc.
Klesám níž do kovové vany
a obklopí mě noc.
A tvoje moc,
tvoje náboje,
mě vynáší na hladinu.

Bez dechu a bez tepu,
bez citu,
- bez olověného náboje uvnitř mé lebky
a uvnitř mého srdce -
klesám.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama